Realitky si vylobbovaly zachování úschov. Ty přitom vedly k řadě případů zpronevěry!

Začátkem února předložila vláda sněmovně návrh zákona o realitním zprostředkování.

Původní verze neumožňovala realitním kancelářím poskytovat úschovu peněz klientů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které zákon předkládá, ale změnilo názor a kompetenci kancelářím vrátilo. Realitní zprostředkovatelé přitom mohou skončit v insolvenci či v exekučním řízení, historicky existuje řada případů, kdy byly takto peníze klientů zpronevěřeny.

Závěrečná zpráva přiznává, že realitní zprostředkovatelé finanční prostředky klientů slévají na běžných účtech s ostatními provozními penězi. S financemi klientů tak mohou realitní kanceláře nekontrolovaně nakládat. „Častým případem je použití prostředků klientů na financování nákladů realitního zprostředkovatele,“ uvádí závěrečná zpráva. Sám resort uvedl, že za bezpečnou variantu úschov považuje tu u advokáta, notáře či bankovního ústavu. Obecná úschova je ale možná i podle občanského zákoníku.

Hlavním cílem zákona přitom měla být právě ochrana klientů. V rámci úschov k ní směřoval i návrh platný ještě na začátku ledna, jež uváděl, že realitní kanceláře nejsou oprávněny poskytovat úschovu. Formulace ale byla změněna tak, že realitní zprostředkovatel není oprávněn úschovu nabízet.

„Podnět na změnu vzešel z odborné realitní konference, která se konala pár dní před samotným jednáním vlády. Akce se účastnila i ministryně Klára Dostálová. Podle názoru odborné veřejnosti je upravené znění k ochraně klientů dostatečné,“ uvedl Vilém Frček zodboru komunikace MMR.

Poskytovat, ale nenabízet

Asociace realitních kanceláří, profesní sdružení, jehož členská základna čítá přes 300 realitních kanceláří, přitom uvedla, že usilovala o to, aby byly peníze klientů spravovány alespoň na separátních účtech. Distancuje se tak od znění zákona, které ministerstvo předložilo. LN proto oslovily šest z největších tuzemských realitních kanceláří, aby uvedly, jak se k nové úpravě staví.

Na malém vzorku byla znatelná názorová pestrost. Tři zástupci realitního trhu jsou rezolutně proti úschovám. „Ukládání celoživotních prostředků klientů na provozní účty realitních kanceláří považuji obecně za hazard,“ uvedl Jan Doksanský, finanční ředitel kanceláře Re/max, která k úschově finančních prostředků svých klientů využívá jen advokátní či bankovní úschovu.

Výhradně u advokáta uschovává prostředky klientů i kancelář Svoboda & Williams. „Rezervační poplatek, jež představuje zlomek kupní ceny, by realitní kancelář měla mít možnost přijmout. Pokud se jedná o úschovu kupní ceny, pak rozhodně nikoliv,“ uvedl Jakub Mihálik, tiskový mluvčí kanceláře.

V rámci klientských služeb poskytuje úchovu i Fincentrum Reality, výhradně však na separátním účtu, jež je pololetně auditován. „Navrhovaná změna na nás působí jako způsob, jak v zákoně ponechat kličku, jež umožní úschovy sice nenabízet, nicméně je dělat. Nemohu se zbavit pocitu, že změna vznikla na základě nátlaku některých realitních subjektů, u kterých je veřejným tajemstvím, že s prostředky na svých účtech manipulují ve svůj prospěch,“ myslí si Martin Fojtík, provozní ředitel společnosti.

Změny považuje za nešťastné i Robert Hanzl, generální ředitel Next reality, který zdůraznil, že největší kauzy v oboru realit vznikly právě kvůli zpronevěrám na úschovových účtech. Kanceláře by podle Hanzla měly mít možnost úschovu poskytovat, ale pouze na oddělených účtech s pravidelnými ročními audity.

„Musí se jasně stanovit, že v případě úpadku kanceláře nebudou postiženy prostředky klientů. V ideálním případě by měla kancelář, jež úschovy poskytuje, složit finanční jistotu jako garanci, která případné problémy vykryje,“ uvedl Hanzl.

Pojištění ztrátu nepokryje

Klienty realitních kanceláří má ochránit povinné pojištění, díky němuž jim realitní zprostředkovatelé musejí finančně nahradit případnou újmu způsobenou svou činností. Povinné pojištění, jež je zahrnuté v předkládaném návrhu, však nebude pokrývat úschovu peněžních prostředků – to zmiňuje dokonce závěrečná zpráva.

„V zákoně se hovoří více o pojištění, které prakticky nic krýt nebude, ale o tom, aby klienti měli jistotu, že je realitní kancelář neokrade o finanční prostředky, se hovoří dvousečně a nejasně,“ kritizuje Hanzl.

K úschovám, avšak za povinného auditu a oddělení účtů se kloní Jiří Lamberka, ředitel právního oddělení realitní kanceláře Maxima Reality, která v současnosti poskytuje klientům úschovy zdarma. „Pokud by byla tato možnost vyloučena, vadilo by našim klientům, že nebudou mít vše pod jednou střechou, jak byli zvyklí. Ale i tomu se dokážeme přizpůsobit,“ dodal Lamberka.

Naopak jedna z největších realitních společností M&M Reality považuje i současné nastavení za restriktivní. „Důsledkem bude omezení úschov u realitních zprostředkovatelů. K tomu, aby realitní kanceláře nemohly danou službu poskytovat, nevidíme žádný důvod,“ uvedl Jindřich Vaněk, tiskový mluvčí holdingu M&M Reality, podle něj bude důsledkem prodražení realitních obchodů.