Realitní trh se zasekl. Kupující vyčkávají na slíbené zrušení daně z nabytí

Návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti komplikuje transakce na realitním trhu. Ministryně financí Alena Schillerová jej avizovala už koncem března, stále však není jasné, zda jej vláda přijme. Zájemci o nemovitosti nevědí, jestli budou muset čtyřprocentní sazbu hradit, a s nákupem vyčkávají. Podle pražských makléřů nyní své rozhodnutí odkládá zhruba 80 procent kupujících.

Přijetí tohoto kroku, kterým chce Schillerová rozhýbat realitní trh v době koronavirové krize, komplikují rozdílné postoje jak ve vládní koalici, tak v týmu Národní ekonomické rady vlády (NERV), který jej projednával v pondělí večer.

Výpadek příjmu státního rozpočtu chce ministryně částečně kompenzovat zrušením daňových odpočtů u nových hypoték. Podle některých členů NERV však není pro tento postup vhodná doba.

„Jsou zde urgentnější věci, hrozí likviditní krize a tyto úpravy nám ji vyřešit nepomůžou,“ uvedl před pondělním jednáním ekonom Miroslav Zámečník, který v radě NERV zasedá. Podobný postoj vyjádřil už před dvěma týdny za ČSSD ministr kultury Lubomír Zaorálek, když zdůrazňoval nutnost projednání návrhu v rámci koalice, ke kterému zatím nedošlo.

„Nevidím tam bezprostřední pozitivní impulz pro českou ekonomiku, ani jedno z navrhovaných opatření nemá vazbu k nynější situaci. Připadá mi nešťastné sahat v ­tuto chvíli do daní, pro stát by bylo transparentnější a jednodušší přijímat opatření na výdajové straně rozpočtu než na příjmové,“ řekla v pondělí další z členů NERV, ekonomka Ilona Švihlíková.

Naopak hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda, který je rovněž součástí NERV, zrušení daně podporuje.

Čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti platí od roku 2016 kupující, opozice či Senát se ji už v minulosti pokoušely zrušit. „Tato daň neměla nikdy ani vzniknout. Činí bydlení méně dostupným, například pro mladé lidi,“ říká Kovanda.

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové by však její zrušení nebylo v rámci daňového systému spravedlivé. „Obdobné majetkové daně hrají v zemích na západ od nás poměrně důležitou úlohu, kdežto u nás jsou spíše slabší. Když se jich budeme zbavovat, tak to podle mě prohloubí nerovnost v již pokřiveném daňovém mixu, který stojí hlavně na DPH a dani z příjmu fyzických osob,“ míní. Takto zásadní krok by se podle ní navíc neměl projednávat ve zrychleném legislativním řízení bez podrobné analýzy dopadů.

Realitky jsou pro zrušení

„Jeden z právních výkladů je, že to ani v rámci nouzového stavu není možné, protože to fakticky nesouvisí s koronavirem. Nicméně já jsem jednoznačně pro zrušení, protože jde o několikanásobné zdanění,“ říká šéf Maxima Reality Vladimír Zuzák.

Také ostatní realitní kanceláře zrušení podporují. Třítýdenní čekání na vládní verdikt jim však v tuto chvíli komplikuje značnou část transakcí. Potenciální úspora čtyři procenta z ceny nemovitosti se totiž může vyšplhat až na statisíce.

„Kupující logicky vyčkávají, až se situace vyjasní. Například ti, co mají již vybranou a rezervovanou nemovitost, odkládají podpis kupní smlouvy i vklad do katastru. Dokonce jsme zaznamenali desítky případů, kdy klienti vzali smlouvy z katastru zpět,“ popisuje generální ředitel Next Reality Robert Hanzl.

Daň z nabytí nemovitosti přináší do rozpočtu 13–14 miliard ročně. Ministryně financí chce výpadek částečně kompenzovat zrušením daňových odpočtů úroků z­ nově uzavřených hypoték. „Ostatní, kdo již daň z nabytí zaplatili, necháme samozřejmě uplatňovat odpočty dál. To samé platí i pro ty, kteří zaplatili dřívější daň z převodu nemovitostí,“ upřesnila dříve Schillerová.

Klienti však mohou na pořízení bydlení prodělat i v případě, že nebudou muset hradit daň z nabytí. „Jakkoli modelový příklad ministerstva ukazuje úsporu, nepočítá s tím, že se bude měnit úroková sazba. Není vůbec možné uvažovat o tom, že sazby zůstanou dalších 25 let na úrovni 2,25 procent. Po refinancování tomu tak být nemusí a i klient s hypotékou prodělá,“ upozorňuje Jana Sedláková z advokátní kanceláře Sedláková Legal.

„Zrušení odpočitatelných položek z­ hypotéky nám přijde jako půl kroku zpět. Je to řešení krátkodobé úlevy za cenu zrušení dlouhodobé. Naopak by bylo nasnadě zvýšit daň z nemovitých věcí, kterou každoročně platí rezidenti. Tak to funguje ve většině západních států,“ míní generální ředitel realitní sítě Re/Max Jan Hrubý.

ZDROJ: iDNES/ zpravodajství