Zákon o realitním zprostředkování

Dlouho diskutovaný zákon o realitním zprostředkování má za sebou první čtení v poslanecké sněmovně.

Hospodářský výbor sněmovny jej následně zařadil mezi body k projednání dne 25. června. Výbor jako celek zákon podpořil, nepodpořil ale jednotlivé pozměňovací návrhy, což je škoda.

Aby zákon stoprocentně fungoval coby garance ochrany spotřebitele a aby vedl ke zkvalitnění trhu, je třeba učinit razantnější změny. V tomto ohledu musíme vyzdvihnout především práci poslance Petra Dolínka z ČSSD, který podal nejvíce pozměňovacích návrhů a všechny z našeho pohledu vychází spotřebitelům vstříc. 

Rád bych se teď blíže věnoval bodům, které nejsou v zákoně dostatečně vyřešeny. 

Realitní kanceláře by měly řešit úschovy prostřednictvím kontrolovaných účtů 

Velkým tématem jsou úschovy finančních prostředků. Aktuální verze zákona počítá s tím, že je realitní kanceláře mohou poskytovat, nikoliv však nabízet. V praxi to zřejmě bude vypadat tak, že klient, který bude chtít úschovy využít, si o ni bude muset realitní kancelář sám požádat.

Návrh poslance Dolínka řeší zpřísnění podmínek úschov. Finanční prostředky klientů by tak měly realitní kanceláře na oddělených účtech pod přísnou kontrolou Ministerstva pro místní rozvoj. Tyto peníze pak nebudou moci být postiženy případnou exekucí nebo insolvencí.

Existuje i varianta absolutního zákazu úschov na účtech realitních kanceláří. Jde o iniciativu advokátní a notářské komory, jež by samy chtěly klientům úschovy poskytovat. Pro spotřebitele by ale tato varianta znamenala nesrovnatelně vyšší náklady, protože advokátní nebo notářská úschova je vždy podstatně nákladnější, než úschova realitní. Že přitom nejde o zaručeně bezpečnější variantu, to dokazuje několik případů advokátských zpronevěr z minulosti. Známá je například kauza advokáta Miloše Vlasáka, který se z úschov obohatil o více než 60 milionů korun. 

Pojištění primárně pro subjekty vstupující do obchodního vztahu s klientem 

U pojištění můžeme hovořit o dvou problematických bodech. Tím prvním je výše pojištění – 1,75 milionů Kč respektive 3,5 milionů Kč ročně na jeden subjekt. Při současných cenách nemovitostí jde o velmi nízké částky. Běžná, středně velká realitní kancelář vyřídí ročně transakce 60 až 100 nemovitostí při průměrné ceně 2 milionů Kč za nemovitost. Celkem se tak jedná o roční objem ve stovkách milionů Kč. V tomto kontextu je pojištění absolutně nedostatečné. Opět v souladu s návrhem poslance Dolínka požadujeme zvýšení pojištění.

Kromě toho je nutné vyřešit, koho by se mělo pojištění týkat. Podle našeho názoru by měl být pojištěn primárně subjekt, který s klientem vstupuje do obchodního vztahu. V případě problémů totiž bude klient požadovat pojistné plnění právě po tomto subjektu.

Zákon však požaduje pojištění i po realitních makléřích, kteří pracují ve jménu realitní kanceláře. Takové pojištění nemá logiku. Bude stát pouze finanční prostředky makléřů, ale reálně nebude nic krýt. 

Makléři by měli podstoupit zkoušku 

Jak je to s kvalifikací realitního makléře? V zákoně je nyní uvedeno, že profesi může vykonávat každý, kdo po maturitním vzdělání naplní 3 roky praxe. Je ale oprávněnou osobou pro provoz této činnosti někdo, kdo kdysi pracoval tři roky jako makléř, ale už deset let vykonává jinou práci? Je nutné reflektovat, že za posledních 10 let se zásadně změnil trh, legislativa i požadavky klientů.

V tomto kontextu má naši podporu varianta, že všichni realitní makléři, kteří budou na trhu chtít působit, musí složit zkoušku. Bez ohledu na vzdělání či praxi. Jenom tak se aspoň částečně sjednotí znalosti a dovednosti realitních makléřů.

Inspiraci můžeme nalézt u finančních zprostředkovatelů. Také oni se všichni podrobili povinné zkoušce. 

Nový zákon je třeba pro zkvalitnění trhu a vyšší spokojenost klientů 

Na závěr bych chtěl určitě dodat, že zákon za realitní kanceláře vítáme. Realitní kanceláře obchodují s tím (po finanční stránce) nejhodnotnějším, co lidé mají. Jde totiž o majetky v hodnotách milionů korun. Přesto je toto odvětví zatím překvapivě málo svázané pravidly a omezeními, což znamená riziko pro klienty a zároveň to ztěžuje práci poctivých makléřů.

Náš specifický obor si zaslouží jasnější pravidla a proto je zákon o realitním zprostředkování nutný. Pokud aktuální verze dozná ještě uvedených změn, trh se jednoznačně zkvalitní, z trhu odejdou neseriózní makléři a klienti budou spokojenější.

Robert Hanzl, generální ředitel NEXT REALITY

Předseda sekce Realitní, stavebnictví a územního rozvoje – Hospodářská komora hl. města Prahy

Člen asociační rady Asociace realitních kanceláří ČR 

robert.hanzl@nextreality.cz